D?m ?. 137/23 na nám?stí Republiky v Plzni pat?il od st?edov?ku mezi nejvýznamn?jší patricijské domy m?sta. Je zapsanou nemovitou kulturní památkou, vedenou v Úst?edním seznamu kulturních památek ?R pod rejst?íkovým ?íslem 38033/4-168. D?m je sou?ástí p?vodního st?edov?kého m?stišt?, které si zachovalo sv?j tvar po sou?asnost.

Budova je tvo?ena dvoutraktovým pr??elním domem a zadním dvorním stavením, které spojuje úzké k?ídlo na východní stran? vnit?ního dvora. Jádro pr??elního domu pochází ješt? z p?edhusitské doby. Po požáru v r. 1507 byl d?m nákladn? pozdn? goticky obnoven. Z této doby se dochovaly detaily v p?ízemí pr??elního domu. Do pozdní gotiky lze za?adit i samostatné zadní dvorní stavení, které je již jednotraktové. Velkolepá renesan?ní p?estavba z let 1580–90, provedená tehdejším majitelem domu, Janem Bakalá?em, dala dvoru jeho renesan?ní podobu, kterou si ?áste?n? zachoval po sou?asnost. P?estavba obohatila pr??elní d?m o jednu z nejkrásn?jších renesan?ních fasád a zvýšila jej o druhé patro a štít.

Barokní stavební úpravy po roce 1726 zahrnovaly vým?nu d?ev?ných trámových strop? v p?ízemí pr??elního domu za klenby. Do dvora bylo vloženo úzké dvoupatrové k?ídlo. Z doby baroka pocházejí také unikátní st?ešní krovy, vzty?ené koncem 18. století. V barokním období byly také všechny t?i ?ásti domu vzájemn? propojeny pavla?emi, obíhajícími dv?r. Arkády, které se nacházely v p?ízemí východního k?ídla, byly v období klasicismu uzav?eny zdmi. Pozd?jší stavební úpravy na dom? jsou z hlediska stavebn? historického vývoje nepodstatné.

Uchování objektu v jeho p?vodních dispozicích, v?etn? všech dochovaných um?lecko-?emeslných detail? bylo základním cílem památkové pé?e. Krom? d?íve provedené obnovy krovu byly proto restaurovány výmalby dvou místností v prvním pat?e, dvojice kachlových kamen a soubor kamenných ost?ní a portál? dve?í. Na uli?ní fasád? pak prob?hla obnova sgrafit ve štítu v?etn? všech dochovaných kamenných plastik s motivem lv?, grif? a orlice ve vrcholu štítu.